Jak je důležité podpsat pracovní smlouvu dopředu

Hurá nová práce. Ve čtvrtek se podepsala smlouva, v pondělí nástup. To se ještě oslaví. V pátek vyrážím i s přítelem. Chce to jinou hospodu, takže na kolo přes lesík do vedlejší vesnice.

Večírek parádní. Bylo léto, tak se posedělo na zahrádce, moc příjemné.

Cestou zpátky přítel hlásí, že zapomněl světlo na kolo. To nesnáším. Všude tma jak v pytli a na dvou kolech s jedním světlem, no hrůza. Jako výrazně zdatnější jezdec a vůbec hrdina noci se nabízím, že mu přenechám své a pojedu za ním, naprosto sebejistě. Rozhodně mi bude stačit odraz jeho světla. Ač je to hrdý muž, tak souhlasí. Vyjíždíme. Dvakrát šlápnu do pedálu, vjedu do vyjeté koleje a najednou mám v puse podivnou chuť hlíny. Ležím na zemi, nohy zapletené do kola a cítím, jak mi natíká spodní ret. Muž mě vyprostí a zbytek cesty jdeme pěšky.

Následně v koupelně po odstranění vrstvy bláta a krve ohledávám škody a při pohledu do zrcadla jsem velmi vděčná za to, že jsem tu pracovní smlouvu podepsala již ve čtvrtek.

Jizvu pod okem jsem měla ještě dva roky.