M je v šest

Zítra jedeme na výlet. Na oběd do Jeseníku. Jen tak. Vlakem. Tři hodiny tam, nacpat si bříška tři hodiny zpět. Jeden měl nápad, druhý musí plánovat. Tak plánuji.

Píše mi: „Kdy tě mám dnes očekávat?“

Sám mi doteď neodpověděl na můj dotaz, tak rychle chytnu mobil a píšu odpověď, ale v tom rozčilení mi sjede prst a nestihnu vyťukat ani O, abych napsala o půl sedmé, napíšu jen „M“, pak to zahlásí: odesílá se vaše zpráva a je to. Nejde to zastavit.

Tak píši další, že tedy o půl sedmé, že chci ještě ujasnit v kolik ráno vyrážíme a jestli dnes stihneme taky pivo.

Než to stihnu odeslat, přijde zpráva: „Co je M? To je v 6?“